Léto se rozjelo

… a mě zaujaly tři obyčejné vanilkové situace:

a/ Vtip dne (tedy spíše noci)
Jdu kolem jedenácte v noci parkem. Míjím lavičku, kde sedí dvě náctileté holčičky. V tom se ozve: „Pane, nebojíte se takto pozdě?“ Ani neví, jak blízko byly znásilnění.-)

b/ Co to bylo?
Pravé poledne. Ten samý park. Jen blíže rybníku. Otočím se a deset metrů přede mnou tlustější hošík šuká dost pěknou micinku. Ta holka se mi dívala přímo do očí, ale co v nich bylo, nevím. Nevím, zda si subinka plnila sny a nebo jen blboučká kravička držela. A on si plnil svůj sen, nebo měl doma rodiče?

c/ Doba je zvrácená
Stejné město, ale rybník jiný. Opalovačka, koupání, pohoda a pak jekot jedné slečny: „Ty jeden blbče. Ta matrace je píchnutá. Já ti to říkala. Ty jsi vážně kretén.“ To neznělo jako nějaké BDSM. To byl jen obyčejný pár… do této chvíle i sympatický. A kluk i okolí si toho jekotu vůbec nevšímali. Asi jsou podobné scénky časté.

0 odpovědí na “Léto se rozjelo”

  1. Pane,
    to jsou krásné postřehy

    Pane,
    to jsou krásné postřehy z každodenního života, dost mě pobavily. Zdají se být tak povědomé až známé.

    Člověk když má totiž čas se občas zastavit a pozorovat okolí, spatří a uvědomí si spoustu věcí a okolností. A léto k tomu ještě vybízí tak nějak více.

    C/ bych možná, pokud dovolíš, ještě doplnila o podobně častý konec scény – kluk nasadí psí oči a začne kolem hysterky hopkat a vtírat se ve stylu “zlatíčko, tak už se nezlob, je to moje vina, já ti koupím jinou, třeba tu růžovoučkou, ty jsi přece můj broučínek” a všem to přijde úplně normální…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *