Tak jsem si přečetl jeden pěkný článeček. Pán se nenabízí. Dominant čeká a okolo stojící pokorné subinky se k němu připlazí. Proč to já vidím jinak? (upraveno)
Klidně může být dominant pasivní, ale proč by musel? Přiznejme to. Tam, kde D vidí něco zajímavého, si „čechrá“ peří a vystavuje ho jako páv. Někdy více nápadně. Někdy méně nápadně. Ale pasivně čekat může jen ten, který nemá o nikoho zájem a nebo ten, který se bojí a krčí se v koutě.
Nebo může pasivně čekat ten kdo není nedočkavý….ale je na světě asi jenom hrstka budhistů:)
Souhlasím s tím, že nelze jen pasivně čekat, kor v případě dominanta. Říkám to z pohledu subinky, která by se ráda poznala s Pánem zcela přirozeně, bez inzerátů, bez sítí. Dávám veřejně najevo, že jsem subka – nosím obojek, chodím se svázanýma rukama, sedím „předpisově“ s nohama od sebe a rovnými zády atd. A čekám, že přijde Pán, aktivní, rozhodný, sebejistý. Chci Pána potkat takhle na veřejnosti a tam mu také posloužit. Připravena být veřejně čubičkou, čekám pokorně na Pána…a říkám si, jestli čekání není pro ty, co mají strach a krčí se v koutě…
Pro větší úspěšnost to chce doladit informaci o tom, že jsi nezadaná.-))) Já bych spíš předpokládal, že takto čekáš na svého Pána, usmál se a prošel kolem.
A to jsem za svůj život pár podobných osůbek oslovil, ale spíš ze zvědavosti, zda jsem správně identifikoval něčí subinku a ne ze snahy se seznámit.
Bylo by hezké, kdyby se někdo aspoň usmál :). Zatím se setkávám s úplnou ignorací…
Je fakt, že když už mě někdo identifikuje jako subinku, může si myslet, že čekám na Pána. Možná je potřeba něco dělat jinak :).