Další

Na to, abych svým pocitům úplně porozuměla, bych potřebovala větší odstup. Směsice emocí, která ve mně bují, má něco z vášně, smutku, bolesti i touhy.

Poznávám, že mé city jsou výjimečné a okolí zcela cizí, nepochopitelné.
Nejsilnější je hluboká oddanost Pánovi. Vědomí, že je se mnou spokojený dokáže vynahradit všechno, čím pro něj procházím. A tak skrze něj docházím hlubokého uspokojení a splynutí duší.
S pokorou přijímám ostatní ženy v jeho životě. Nemusím žárlit – vlastní mě, aniž by mnou byl vlastněn. Jsem k němu připoutaná, ale jeho ke mně nic nepoutá. A vidět ho šťastného a spokojeného je mi největším potěšením.

Jaký mám vztah k ostatním otrokyním? Na jednu stranu jim závidím, že mohou být jen otrokyněmi. Mohou prožívat dobrodružství, jaké mě nebylo umožněno. Na druhou stranu, náš vztah je výjimečný. Má jinou hloubku, má oddanost je skutečná. Není to hra, rozmar nebo praktika. Je to hluboké odevzdání. Mám k němu velikou důvěru, že se ke mně vrátí, i když si pohraje s cizí.

3 in 1
Vyzkoušeli jsme mučírnu. Pán ji pronajal na celý den. Vzal s sebou i služtičku, jak se rozhodl říkat druhé čubince. Celý den nás společně i odděleně podroboval svým rozmarům – svazování, bití, mučení a ponižování různého druhu. Bylo to zvláštní – jindy zcela intimní pocity nuceně sdílené s jinou osobou. V souvislostí s tím jsem si uvědomila několik věcí:
1. vlastní on mě, nikoli já jeho
2. tyhle pocity nepochopí někdo, kde se nedokáže odevzdat
3. paradoxně nás sdílení něčeho takto výjimečného velmi spojuje, namísto aby nás to rozdělovalo (jak nevěru tradičně vnímá okolí)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.