Chvíli jsem měl chuť napsat, že žít jako svobodná osoba ve starověku, tak jsem první, kdo bojuje za zrušení otroctví. Ale není tomu tak.
Výchova rodičů a dnešní svět by tomu tak velel, ale uvnitř mám něco jiného. Vnímám jako přirozené, když žena je podřízena a muž Pánem. Cítím to jako přirozené a moc nad ženou mi dělá dobře. Jsem i sadista. Rád držím bradavku a užívám si tu bolest, kterou vytvářím. Mít ve starověku postavení otrokáře, tak se plní můj sen.
Jen ta otrokyně musí přijmout své místo, vnímat klady svého postavení, vnímat, že patří na kolena. Musí cítit štěstí, že patří mně. Musí cítit smutek, pokud bych ji propustil. Musím cítit její lásku ke mně. Jen tak mohu být jako otrokář šťastný.