Tak já tedy zase nevím.
Asi mě baví jen prosté šukání s pekně nadrženou děvkou a pak dívání se na Červeného trpaslíka. Je to věkem? Pohodlností? Protějškem?
Na videu se mi stále líbí scény se sličnými otrokyněmi v okovech, ale momentálně reálně provézt spíše „dones mi kafe“. A to ještě ne tehdy, když někam pospíchám. Sám si ho udělám rychleji:)
Protějškem…:-(
A je to klad nebo zápor, že se mně líbí dělat, to co voní protějšku a ostatní mě reálně znechutí?.)
reálně Vám to co se Vám líbí, nebo by potencionálně mohlo líbit, znechutím…to je zápor…
Pro tebe to je klad a případné zápory pro mě si D musí vyřešit.)
ale já nechci, aby to byl pro mě klad a pro Vás zápor, Pane 🙂 to je lepší submisivně, když je to naopak :))
Já jsem „osobitý“ otrokář. Když budeš neposlušná, tak tě přinutím a nebo „nakopu“. Ale když jsi poslušná, tak nebaví nutit. Z toho cesta nevede.
Jiné je, pokud vidím touhu být týrána.
Vím, že už asi nemá smysl na tenhle článek reagovat, ale není to vlastně jedno? Proč pátrat po příčině a prostě si jen neužívat spokojenosti?
Mimochodem obsah blogu je moc zajímavý. Nemůžu říct, že bych souhlasila se vším co je tu napsáno, ale je poznat, že máte něco v hlavě. A to já obdivuji, není to totiž moc obvyklé.
Protože mám rád v sobě jasno a protože život není jen o momentálním okamžiku, ale i o jeho plánování. A to bez znalosti příčin nejde.
Názor na blog potěšil.)
Ne, je to prosincem…
:DDDD