Submisivita

Blogy, auditka a chaty jsou plné "subinek", které v horším případě řeší, co by Pán dělat neměl (to je mi zcela odporný přístup) a nebo které z nějaké motivace (láska, závazek, vděčnost) jsou ochotny se Pánovi přizpůsobit (těch si vážím, ač dle mého nejsou ideálem).

Skutečnou submisivitu vůči Pánovi vidím v tom, že subinka má radost ze služby - to samotné ji naplňuje. Není stroj a tak ji může při sexu „bolet hlava“, ale je šťastná, že ji Pán používá. Neběží potom na auditko, aby sdělila, že ideální Pán by ji večer při bolesti neotravoval. Neběží potom na auditko, aby sdělila, že přes bolest položila Pánovi k nohám oběť. Ona si prostě jen vychutnává, že někomu patří. A místo stěžování si či vypisování obětí doufá, že tou bolestí Pánovi nepokazila prožitek. Doufá, že kvůli bolesti neprovedla něco špatně. A stydí se za svoji neschopnost, pokud by tomu bylo jinak.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.4 (31 vote)
Obrázek uživatele Lucka
 #

--- Smazáno. ---

--- Smazáno. ---

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Zkus to bez vulgarit... a

Zkus to bez vulgarit... a třeba to tu příště nechám.

 
Obrázek uživatele Anonym
 #

Snížnosti subinek JSOU

Snížnosti subinek JSOU OPRÁVNĚNÉ !!
A ač je subinka dobrovolně ve své podřízené roli, tak všechno má své hranice a za těmito hranice subuinka trpí.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Každá stížnost je automaticky

Každá stížnost je automaticky oprávněná? Podivný svět. V tom mém to je jinak.

 
Obrázek uživatele Pavla - oddaná otrokyně
 #

Dobrývečer Pane, moc moc

Dobrývečer Pane, moc moc prosím za odpuštění, že mám tu drzost Vás znovu oslovit a ukrajovat tak z Vašeho vzácného času - omlouvám se, jestli Vás nějak ruším nebo obtěžuji. Omlouvám se i Vaší přítelkyni, vím, že pro mě to je jen a jen Paní, stejně jako Vy jste pro mě Pán, že ji svými ubohými slovy okrádám o čas, který by mohla strávit s Vámi. Moc Vám Pane děkuji za Vaše slova napomenutí, přesně to jsem si myslela i já, jen jsem to potřebovala slyšet od někoho zkušeného, kdo mě svou pevnou rukou nasměruje správným směrem. Pokusím se tedy oslovit toho konkrétního Pána a nezbývá mi, než doufat, že mě ve své šlechetnosti přijme za svou otrokyni. Vím, že mi do dokonalé čubiny, která by mohla plně a ve všem uspokojit svého Pána, ještě mnoho schází, ale snažím se na sobě pracovat, abych mohla být jednou pro svého budoucího Pána alespoň trochu přijatelná jako jeho naprosto a zcela oddaná otrokyně. Proto jsem vděčná za každou i malou radu či napomenutí od tak zkušeného Pána, za jakého Vás považuji. Ještě jednou se Vám Pane omlouvám, že tolik mluvím, vím, že na obyčejnou čubinu jako já, je to neslýchaná drzost a troufalost, a děkuji za Vaši velkorysou péči alespoň skrze moudrou radu, což pro mě mnoho znamená.

 
Obrázek uživatele Marianna
 #

Zdravím vás, v tomto textu je

Zdravím vás,
v tomto textu je přehršle submisivity i na mě, až začínám pochybovat, zdali existuješ. :D
Nemyslím si o tom, že je to o vzdálenosti, ale o vůli. Proč nezajedeš do Prahy například na sraz bdsm klubu v Praze? Je každý čtvrtek večer, více informací najdeš na http://www.bdsmklub.cz/?p=info
Tam potkáš mnoho dominantních mužů a nemusíš se bát, že by tě nikdo neoslovil, právě naopak.
Vážně to není o vzdálenosti, ale o vůli - já bydlím 1000 km od Prahy a chodím tam taky. Tak hodně štěstí!

 
Obrázek uživatele Pavla - oddaná otrokyně
 #

Také vás zdravím, moc děkuju

Také vás zdravím,

moc děkuju zainfo, a jen pár slov na vysvětlenou. Jsem totiž dost silně tělesně postižená a proto ten problém se vzdáleností. Duševně bych ale měla být naprosto vpořádku. Neodvážila jsem se to napsat Pánovi a Otrokáři, protože jsem se bála, že se se mnou nebude vůbec bavit. Zamýšlela jsem toto vše co nejponíženěji napsat až konkrétnímu Pánovi, kterého bych požádala o přijetí za oddanou otrokyni. Problém není v mé submisivitě, ta je taková, jak vyznívá z těch mých rozhovorů s Pánem a Otrokářem, když mě, takovou bezvýznamnou čubinu, ve své velkorysosti vzal vůbec navědomí. A už jen to mě ohromě potěšilo, jeho zájem atd. Cítím, že submisivita je moje neoddělitelná součást, kterou nemohu svléknout jako kabát a která prostupuje celý můj život, chování i jednání. Problém je v tom, že si nedovedu představit Pána, který by přijal za svou oddanou otrokyni tělesně postiženou čubinu. Zkusím oslovit ty některé Pány, ale obávám se, že mi nakonec nezbyde než jen snít, což je samozřejmě strašně málo. Jinak moc ti děkuji za ochotu, a přeji ti také hodně štěstí.

 
Obrázek uživatele Anonym
 #

Jsem dominantní a postižení

Jsem dominantní a postižení mi nevadí. Kvality submisivní partnerky vidím jinde. bdsmlifecz zavinutec gmail tečka com

 
Obrázek uživatele Slepá subinka Pavla
 #

Zdravím otrokáře, Pavlu a

Zdravím otrokáře, Pavlu a všechny diskutující.

Pavlo, nedejte se odradit handicapem. Jsem nevidomá, mám tu čest sloužit pánu i paní. Je-li vůle u všech zúčastněných, lze i s handicapem svoji submisivitu praktikovat a prožívat. Musela jsem se naučit mnohé, co je bez kontroly zraku sice obtížné, ale spokojenost panstva je tou největší odměnou. Vzhledem ke skutečnosti, že v BDSM se velmi často používá smyslová deprivace, dá se říci, že mám vlastně výhodu-). Jste-li tělesně handicapována, může být cestování velmi technicky i fysicky obtížné. Vím, že pro subinky s určitým znevýhodněním je mnohem složitější najít pána. Nic však není nemožné. Tímto příspěvkem Vás chci povzbudit, abyste neztrácela naději. Je pravděpodobné, že zažijete i zklamání a bolest. To ale prožíváme všichni bez ohledu na handicap nebo cokoli jiného. I u mě cesta k pravé paní a pánu nebyla nijak jednoduchá.

Přeji Vám mnoho štěstí a ostatním klidné dny.
s pozdravem shodou okolností také Pavla

 
Obrázek uživatele Marianna
 #

Co se tyce toho,vybere-li si

Co se tyce toho,vybere-li si Pan svou otrokyni podle telesneho postizeni,tak to neni az tak drasticke, jak popisujes.
Co si o tom mysli Otrokar? Samozrejme to muze byt hodnotici kriteritum a pro nektere Pany dost dulezite, vetsinou je to ale dle meho nazoru druhotne. Memu Panovi je napriklad jedno, jak zena vypada. V takovemto vztahu jde vazne o neco jineho.
Jsem zvedava, jestli k tomu Otrokar ci Cubka maji co rici.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Život je o obyčejné nabídce a

Život je o obyčejné nabídce a poptávce. Pokud postižená a ošklivá nabídne chlapovi něco co on chce a nenabízí to jiná - tak má šanci. A pokud má holčina štěstí, tak v sobě chlap má tlačítko "lock" a nechá si ji, ikdyž se později ukáže nová a lepší nabídka.
P.S. Mě osobně styl imaginární identity "Pavla - oddaná otrokyně" přijde vhodný do jednoduché masturbační povídky, ale nevím proč by tady měl působit důveryhodně a zaujmout.

 
Obrázek uživatele Pavla - oddaná otrokyně
 #

Dovoluji si Vás pozdravit,

Dovoluji si Vás pozdravit, Pane. Hodně dlouho jsem se odhodlávala Vás oslovit. Jsem silně submisivní a zoufale toužím najít Pána, který by byl ochotný přijmout mě za svou oddanou otrokyni. Toužím po Pánovi, který by dovolil, abych mu mohla být ve všem naprosto podřízená, abych mohla přijímat jeho tresty, které by ze mě dělaly tu, která mu bude sloužit podle jeho představ a k jeho uspokojení, zkrátka cítím, že bych byla obrovsky šťastná, kdybych mohla plnit všechny jeho příkazy. Pár takových Pánů jsem našla na internetu, ale vždy byli příliš daleko od mého bydliště. V mém okolí se žádný Pán nevyskytuje, nebo o něm alespoň nevím. A také při své silné submisivitě bych neměla odvahu takového Pána oslovit. Tak stále čekám, doufám a sním o tom, že snad jednou takového Pána potkám.
Chtěla bych Vás Pane poprosit o pár slov pro povzbuzení a podporu. Moc se omlouvám, jestli Vás tímto jakkoli obtěžuji a ruším. Co nejponíženěji děuji za Vaše moudrá slova.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Tak silná slova o submisivitě

Tak silná slova o submisivitě a pak ti je překážkou obyčejná vzdálenost?

 
Obrázek uživatele Axa
 #

Ještě nejsem plnoletá, ale už

Ještě nejsem plnoletá, ale už si uvědomuji svoji submisivitu. Bohužel jsem si nevšimla nikoho v mém okolí kdo by měl vůbec ponětí o těhlech praktikách. Trochu mě to štve, protože začínám mít potřebu si o tom minimálně povídat. Naznačovala jsem to kamarádce i svému teď už bývalému příteli, ale každý na mě koukal, jako bych byla úplně jiná než ostatní. Nějak nevím kde hledat..Nemyslím hledat přímo hned pána, ale aspoň někoho, kdo by mě pochopil.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Když už potřebuješ důkaz, že

Když už potřebuješ důkaz, že existují jiní lidé jako ty, tak je fajn např. https://www.bdsmlife.cz.

Ale stejně si myslím, že se mladá holka má družit v klubu indiánů, šermířů apod. a není třeba chodit někam, kde je hlavním pojítkem průnik v sexu.

 
Obrázek uživatele Njal
 #

Na povidani jsou online

Na povidani jsou online moznosti. Ovsem je lepsi s tim zacit na diskusnim serveru nez na klasickem chatu.

 
Obrázek uživatele Niki
 #

Tohle mě vždycky

Tohle mě vždycky fascinovalo.. podřídit se, nechat se spoutat svázat trpět a žít tím. Ale nikdy jsem nepotkala dominantního muže, který by to byl schopný udělat... Tak se ptám, kde mám takového najít, popř. jak takového najít, přeci nemůžu chodit po ulici a ptát se pánů na sexuální založení...

 
Obrázek uživatele Anonym
 #

Hoď si běžný inzerát na

Hoď si běžný inzerát na seznamka.cz
a budeš se divit - ač nebudeš mít v inzerátu napsané nic úchylného, tak ti začne psát spoustu úchylů, vč dominantů a sadistů.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Spousta dominantů a sadistů?

Spousta dominantů a sadistů? Nemyslím, že každé individum, které se chová hrubě či i rádo ubližuje je hned dominant či sadista ve smyslu BDSM. Spíše to bude jen důsledek chybné výchovy a sexuální flustrace.

 
Obrázek uživatele Anonymka kobylka
 #

Dobrý den, pokud taková jste,

Dobrý den, pokud taková jste, pak si vás tací páni najdou sami. Podle vlastní zkušenosti mohu poradit, že takoví bývají podkováři, nebo i další koňáci. Jen je třeba mít oči otevřené a dívat se mužům do očí.

 
Obrázek uživatele Emm.age
 #

Ahoj Niki, já jsem svého pána

Ahoj Niki,
já jsem svého pána našla na webu http://bdsm.life.cz/, je fakt, že se tam najdou i honiči a pseudodominanti, naštěstí jsem měla štěstí na svého pánečka, sice trvalo půl roku, ale dočkala jsem se svého pána. :-)

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

... možná je myšleno

... možná je myšleno http://bdsmlife.cz/

Mně osobně na tomto webu vadí způsob, jakým je správci veden, ale na možnost seznámení je skutečně dobrý.

 
Obrázek uživatele čubka
 #

Jeden takový třeba píše tento

Jeden takový třeba píše tento blog ;-)

 
Obrázek uživatele Ellie
 #

Je mi 17 let. Na články o

Je mi 17 let. Na články o BDSM a D/s vztazích jsem narazila vpodstatě náhodou, ale velmi mě to zaujalo. Chtěla bych někdy zažít pocit, že někomu skutečně patřím. Přála bych si odevzdat se mu, naprosto a bezvýhradně - jak po psychické, tak i po fyzické stránce. Doufám, že někdy najdu spravedlivého Pána, který by byl přísným vychovatelem a zároveň spolehlivým ochráncem. Někoho, komu budu moci důvěřovat a koho si budu vážit natolik, že se mu zcela poddám.

Myslíte si, že moje pocity můžou být způsobeny tím, že mě vychovávala matka a otec o mě nikdy příliš nejevil zájem?

Budu vděčná za každou odpověď
Vaše Ellie

 
Obrázek uživatele Anonym
 #

přečti si knihu "50 odstínu

přečti si knihu "50 odstínu šedi " strhne Tě....

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Dle této recenze bych se této

Dle této recenze bych se této knize vyhnul i v 17ti:) http://hintzu.otaku.cz/recenze/padesat-odstinu-hlouposti

 
Obrázek uživatele Anonym
 #

Myslím, že oněch ´50

Myslím, že oněch ´50 odstínů...´ o skutečné submisivitě moc nevypovídá.Hezky se to čte, určitě zaujme lidi, kteří nemají tušení o D_S- ale to je tak vše.

 
Obrázek uživatele Andy
 #

To sice nevypovídá, také to

To sice nevypovídá, také to nemá za úkol. O nic nejde. Okoření to pár nudných ženských životů a možná i nějakou manželskou vanilkovou postel, proč ne? A zcela určitě to ulehčí vnější coming out, vynucený nějakým profláknutím u sousedů atd.,vždyť ta holka v padesáti odstínech to dělala taky a navíc tak pěkně polepšila zvrhlíka. A průměrná česká hospodyńka už se nebude křižovat při pohledu na pouta v nočním stolku své dcery.

 
Obrázek uživatele Tulačka
 #

No nevím, tuto knihu jsem

No nevím, tuto knihu jsem samozřejmě četla, ale tak benevolentní názor bych na ni rozhodně neměla. Pominu-li ten fakt, že autorka má o D/s či BDSM jen velmi chabé představy, naopak mi tato kniha pro "běžné hospodyňky" přijde spíš nebezpečná. Zvláště, co slýchám, jak o ní mé ženské okolí mluví. Spíš to na mě působí, že "pseudodominanti" budou mít žně. Kniha nedává v podstatě žádné relevantní informace, co D/s vztah doopravdy znamená a až ta nadržená česká hospodyňka zjistí, že rána rákoskou opravdu bolí, a že jsou i tvrdší a rizikovější praktiky, a protože narazila na debila (pseudodominanta), který si myslí, že mít doma subku znamená jen volný přístup ke všem praktikám bez nějakých pravidel, může být už trochu pozdě.

 
Obrázek uživatele Andy
 #

Tvůj názor, tvé právo:) 50

Tvůj názor, tvé právo:) 50 odstínů je román, ne učebnice pro subky. A o čtenářky bych se tam nebála, pokud by napodobovali ti pseudodominanti pana Greye, tak by holky maximálně dostaly párkrát pravítkem na zadek a měly by si o čem povídat u kafe nebo dvoudecky.
To už bychom taky museli jak amíci dávat ke knihám návod k použití (viz nedávejte kočku do mikrovlnky, pokud ji pak nechcete opravdu sníst). Co kdyby prokristapána někdo zkoušel podle E.A.Poe vyzkoušet Kyvadlo?
A to raději nepřipomínám Kytici.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Ona rákoska v rukou prince

Ona rákoska v rukou prince nebolí? Ony nejsou rizikové věci i s ideálním partnerem? Oni nejsou chytří a debilové i mimo BDSM? V komentáři vidím útočení na tzv. debily, ale v podstatě je celý komentář degradace žen na blbé hospodyňky neschopné odlišit líbivý masturbační příběh od reálného života.

 
Obrázek uživatele Tulačka
 #

Pokud tak můj komentář

Pokud tak můj komentář působil, je asi špatně formulován. Rozhodně jsem se nesnažila degradovat ženy na blbé hospodyňky ani muže na debily a nedebily. Mluvím o tom, že často narážím na muže, kteří nemají s dominancí nic společného, přesto si na ni hrají s vidinou holky, která udělá vše. Chybí tam ale to základní, vědomí o tom, že v okamžiku, kdy si podvoluje ženu, taky za ni v té chvíli má odpovědnost (že ji fatálně neublíží - fyzicky i psychicky). Na druhé straně vidím a slyším reálné ženy, které jsou pro touhu zkusit něco z knihy schopné riskovat vlastní zdraví, aniž by použily mozek, to je ta rizikovost. Podvoluji se tomu, komu důvěřuju a důvěra nevzniká jen ze snů na základě jedné knihy, je to proces, jehož přeskočení může fatální následky přinést. Neglobalizuji tento problém, jen se skutečně setkávám s tím, že existuje a tato kniha tomu nahrává.
Samozřejmě každý jsme k D/s životu přišli jinou cestou, tato kniha mi ale přijde nebezpečná právě v tom, že ta cesta může pro mnohé ženy začít někde uprostřed. Bez vědomí toho, co takový sex notabene život skutečně obnáší.
Něco jiného je bolest, kterou vděčně přijmu z rukou Pána a něco jiného bolest, kterou jsem sakra podcenila pod vlivem červené knihovny. A jelita je vlastně to nejmenší.
Netvrdím, že pro někoho nemůže kniha znamenat objevení vlastní submisivity, ale zatím se setkávám jen s tím, o čem měl být můj komentář.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Nejde o špatně formulovaný

Nejde o špatně formulovaný komentář, ale o odlišný pohled na svět. Tato kniha se mi nelíbí neb nejsem čtenářem červených knihoven, ale nevyčítám jí nebezpečnost. Červenou knihovnu vnímám jako zábavu a svět jako místo svéprávných osob s osobní odpovědností za zpracovávání přijímaných informací (bez ohledu na to, že polovina populace bude zákonitě v nějakém ohledu podprůměrná). Naopak mi přijde úsměvná snaha do všeho napsaného s nádechem BDSM (i do červené knihovny) dávat rovinu o bezpečnosti či vysvětlování co je pseudodominace. A to jednak s odkazem, že jde o zábavu a ne o odbornou publikaci. A jednak s odkazem, že by mi dělalo problém najít něco víc subjektivního než hodnocení jak dělat bezpečné BDSM či kdo je či není pseudo.

 
Obrázek uživatele Andy
 #

kdo je či není

kdo je či není pseudo:)

Navíc, pokud si pseudo k sobě najde vhodného partnera a vyhoví si navzájem, tak jim to pánbu požehnej, co je nám do toho? Možná způsobí občas nějaký malér, ale to se stává každému, i těm skutečně nepseudo...
Subinky a subíci nemají odbory, ať si každý hraje, jak se mu zlíbí...

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Také doufám, že najdeš to, co

Také doufám, že najdeš to, co k tobě patří, ale zatím nechám utváření tvé osobnosti na tvých rodičích.
Revize: Něco málo ti k tomu soukromě napíši.

 
Obrázek uživatele Ellie
 #

Ano, Pane.

Ano, Pane.

 
Obrázek uživatele kdovijaka
 #

a co si myslite o

a co si myslite o tomhle?...to presne chci

D/s – Dominance/submisivita, Dominant/submisiv

Termíny označují účastníky scény, jejich role, ale nejen to. Dominant přijímá sílu, které se submisiv vzdává. Submisiv se poddává, je ovládán.

Jak uvádí Slakker: D/s vzta h je založen na vzdání se (submisiv) a přijímání (Dominant) . Nejedná se o zneužívání – D/s vztahy jsou založeny na dohodě zúčastněných, podrobném vyjednávání o tom, jaké psychické, sexuální a sociální potřeby zúčastnění mají a jak si je přejí uspokojovat. Každý D/s vztah je jiný, neboť rozdělení ŽIVOTNÍCH rolí je velmi intimní otázkou, na kterou každý pár najde jinou odpověď. Takový vztah možná těžko někdo nezasvěcený pochopí, ale jeho účastníci mohou dosáhnout téměř dokonalého uspokojení svých potřeb a tužeb.

D/s nepotřebuje bolest, nástroje, to, aby se právě něco "dělo”, i když samozřejmě nic z toho nemusí být párem odmítáno. Dominance a submisivita je všem lidem vrozena, každému v jiné míře –odpovídá to stavu, jaký panuje u našich bližších (primátů) i vzdálenějších (například vlků) biologických příbuzných. Vzdání se síly a její přijímání probíhá na psychické, spíše než fyzické úrovni. Submisiv nechává dominanta rozhodovat, a rozsah podrobení závisí jen na hloubce submisivovy potřeby někomu věřit.

Motivace: vztah je založen na podrobení se (submisiv) a podrobení si (Dominant) – bolest, "scény”, konkrétní činnosti – nic z toho "nemusí být”. Klíčem k pochopení vztahu je uznání, že submisiv si přeje vzdát se své síly a předat ji Dominantovi. Dominant submisiva k ničemu nenutí, ani nenabízí odměnu, sexuální uspokojení za to, že se submisiv poddává. Dominant chce submisiva ovládat a přijmout od něj dar síly. Submisiv chce Dominanta uspokojit a poddat se mu. Psychická stránka je důležitější než fyzická. D/s vztah je především životní styl, daleko méně něco, co se právě "děje”.

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Co si o tom myslím? Že

Co si o tom myslím? Že samotné D/s bez "rekvizit" je mi sympatičtější než "rekvizity" bez D/s. A že více D/s může být v těch, kteří o něm nikdy nic nečetli, než v kupě diskutujících na toto téma.
P.S. Výrazy "přijímání síly" mám raději ve Hvězných válkách než v popisu běžného života.-)

 
Obrázek uživatele Monca
 #

Dobry vecer :) nemohu se

Dobry vecer :) nemohu se nepridat...procitam vase prispevky a cas od casu s vami nesouhlasim, i kdyz kazdy jsme asi jiny...ja osobne jsem jeste pred par mesici s/d vztahy neresila, byla jsem spise na klasicky sex, nicmene pritel mi jednou chytil ruce, dal je za hlavu a nepustil, boj a nasledne znehybneni me zacaly vzrusovat...postupne to doslo k tomu, ze me svazal provazem kompletne celou a a pak serezal paskem. Samotnou me prekvapilo, jak uzasny pocit to muze byt, nechat se ovladat, poslouchat na slovo...zatim jen zaciname a hledame hranice :) co si o tom myslite? muzu se oznacit za subinku?

 
Obrázek uživatele Tulačka
 #

Mončo, vím, že dotaz nebyl

Mončo,

vím, že dotaz nebyl směrován na mě, přesto zkusím reagovat jako subinka a vyjádřit svůj názor. Nemyslím, že by dominance nebo submisivita byla o praktikách, je to o vnitřním vnímání. Otrokář se už o tom zmínil i v příspěvku výše.

V době, kdy jsem sama zjistila, že v sobě mám něco, co není "normální", také jsem váhala, jestli to nejsou jen erotické představy. Snila jsem o zlobení a trestech, jak moc jsem se mýlila. Když se v mém životě objevil Pán a já jsem před ním poprvé klekla, cítila jsem, že dělám tu nejpřirozenější věc na světě. Najednou jsem neměla chuť zlobit, nestála jsem o to. Zjistila jsem, že největší trest je Pánova nespokojenost. Nenapadlo by mě porušovat jím stanovená pravidla, i když se zrovna nedívá. Do té doby jsem nechápala, proč na sebe subky samy prásknou, že něco provedly, i když vědí, že bez trestu to nezůstane. Teď už to chápu. Prostě mu patřím a on je Pánem neustále, i když jdeme třeba na kafe a zrovna si nehrajeme v posteli. Mnozí se mnou asi nebudou souhlasit, ale nemyslím, že submisivní chování výhradně při sexu znamená být opravdu subinkou.

 
Obrázek uživatele kdovijaka
 #

zdroj textu jsem nasla

zdroj textu jsem nasla tady....

http://www.eleferno.cz/content/view/887/73/

 
Obrázek uživatele Subináček
 #

Nechápu, že může subinu bolet

Nechápu, že může subinu bolet hlava- to přeci nesmí., subina musí vyšpulit zadnici a poslouchat na slovo! To všechno já chci!

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

... a dokonce občas prší,

... a dokonce občas prší, když to nechci. Nechápu, to by přece nemělo.)

 
Obrázek uživatele Hanca
 #

Myslela jsem, že D/s vztah je

Myslela jsem, že D/s vztah je právě o tom, že dominantní jedinec se naučí znát potřeby svého submisivního protějšku. Pán ví, co může jeho čubince opravdu ublížit tak, že nad jejími pozitivními pocity například z ponižování a bolesti či ovládání převládnou pocity negativní. Pán je ohleduplný a své čubky si doopravdy váží, protože krom toho je čubka i člověk s vlastními schopnostmi a kvalitami, které slouží jejímu pánovi a tudíž i jí samotné, protože její největší radostí je jeho spokojenost. Od toho je dominant Pán s subinka čubka, že navenek jejich projevy působí tak, že je Pán tvrdý, nekompromisní, nepřístupný a přísný. Ve skutečnosti jsou to ale všechno, třeba i bití, projevy lásky a porozumění. Vždyť pán přece ví, že když jeho čubka schválně zlobí, tak potřebuje seřezat a nakonec za to bude opravdu ráda - třeba pokud čubka přizná, že to s tou bolestí hlavy byla lež nebo taková schválnost. Není to tak, že by si pán na ní výpraskem vybil vztek, ale dělá to hlavně pro ni - proto, aby věděla, že mu není lhostejná, že si jí všímá. To ji blaží. (I když tedy dle mého názoru bolest hlavy není až tak velkou překážkou k tomu, abych udělala Pánovi dobře. Já ji ráda vydržím a pak mám i sama ze sebe radost.) Ale nejsou všechny holky stejný a může se stát, že třeba bolest hlavy je nepřekonatelnou překážkou a ty negativní pocity by převládly nad pozitivními ze služby Pánovi. A to on musí pochopit, jinak nemohou být oba šťastní.

 
Obrázek uživatele iva
 #

Nedá mi to a musím reagovat,

Nedá mi to a musím reagovat, jsem silně submisivní, ale v žádném případě si nedokážu představit, že budu Pánovi po vůli pokud mě bude bolet hlava (musím přiznat, že netrpím bolestmi hlavy:-)) nebo mi bude jinak zle a ještě se tvářit, že mám požitek a radost z toho, že on se může uspokojit. Toto mi připadá dost sobecké. Není mi 20, nejsem bez zkušeností, žiju s Pánem, miluju ho. Ale takhle by se mnou on nezacházel, jsem člověk a ne nějaká věc. Trochu mi to připadá, jako potřeba si něco dokazovat.....

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Není třeba si něco dokazovat

Není třeba si něco dokazovat a to, jak by s tebou nejednal tvůj Pán, je vaše věc.
Jedna otázka: Jak se projevuje tvoje silná submisivita? Paradoxní je, že moje partnerka mi po vůli je a za sub se zase nepovažuje vůbec.

 
Obrázek uživatele fialka.39
 #

asi máme každý jiný

asi máme každý jiný zkušenosti, realita je pofidérní, je to o životě každého z nás, tím jsme samotáři všichni. Asi proto se člověk označuje coby jedinec:-)

 
Obrázek uživatele fialka.39
 #

no možná, že máte pravdu, jen

no možná, že máte pravdu, jen bychom si měli všichni uvědomit, že i my jsme odlišní a v menšině, tudíš být přeci jen milejší na ty, od nichž bychom mohli mít podporu. Stále jsme v menšině. Mimochodem, osobně mám pocit, že subíků je pomalu víc než subinek. Věřte tomu nebo ne, je to názor subinky, která dlouho hledala Pána

 
Obrázek uživatele Otrokář
 #

Já se považuji za samotáře s

Já se považuji za samotáře s názorem. Ne za součást jakékoliv menšiny u které bych hledal oporu. Poslední dobou mám pocit, že mám mnohem blíže k vanilkovému modelu "otec hlavou rodiny" (to bude stárnutím.), než k nějakému BDSM směru. Víc to je v hlavě a každodenním životě než v sexu a v těch erotických pomůckách.
Své názory na "cestu správnou" nezakládám na statistické studii počtu subíků, ikdyž realitu nevidím tak černě jako ty.)

 
Obrázek uživatele fialka.39
 #

Ahojky, no hezky jste se

Ahojky, no hezky jste se rozjeli, jen co je pravda. Tak předně, jsem subinka, je to určitý dar i prokletí. Jak tak čtu, tak mi to nic nevyvrací. Je jasné milý otrokáři, že Vám to připadá odporné, submisivní muž a dominantní žena. K tomu chci říct, že i když mě připadají subíčci divní, bohužel, lidská orientace, at je to heterosexualita, homosexualita, úchylky, odchylky, jokaž i dominance a submisivita, je nám do vínku dána a to již při narození. Myslet si, že subík je ubožák a není opravdu sub je povrchní. Tudíž, mě byla dána do vínku heterosexualita a submisivita, nemůžu akceptovat ženu dominu a muže subíka. Život je mnohem složitější, než tyto všechny kategorie. A má to tak být. Když se v životě sejdou ti dva správní tvorové, at je to v jakémkoliv vztahu a složení, pak je to to pravé. Je jedno, co jsou schopni podstoupit, prostě tak to má být. hezký den Fialka fialová

 

Přidat komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.

Informace o Otrokář

Obrázek uživatele Otrokář

Hlavní úchylka
Ovládat ženy.

Zobrazit plný profil uživatele

Poslední komentáře

Přihlášení