Volební právo žen

Zaujalo mě, jak dlouho volili pouze muži.

Volební právo pro ženy v Evropských zemích:

Finsko 1906
Dánsko 1915
Estonsko, Litva, Německo,
Polsko, Rakousko 1918
Holandsko, Lucembursko 1919
Československo 1920
Lotyšsko, Švédsko 1921
Turecko 1926
Irsko, Velká Britanie 1928
Španělsko 1931
Bulharsko, Francie 1944
Itálie, Slovinsko 1945
Rumunsko 1946
Belgie 1948
Řecko 1952
Maďarsko 1958
Kypr 1960
Švýcarsko 1971
Portugalsko 1976
Lichtenštejnsko 1984

Zajímala by mě mentalita tehdejších žen, pro které bylo normální nemoci volit. Z pohledu dnešních feministek byly šíleně utiskované a trpěly. Bylo tomu tak?

15 odpovědí na “Volební právo žen”

  1. Z čeho usuzujete, že pro ně to tehdy bylo normální nemoci volit? Jen proto, že nemohly, to nemusely tak i cítit, že je to správné. A jednou se to změnilo… zřejmě proto, že ženy projevovaly svou nespokojenost.
    Feministky byly i dříve, jen postupem času se staly více průbojnější.

    1. Rozlišoval bych normální od správné (ať to není moc filozofická debata.) Zjednodušeně řečeno bývalo normální, že hlasovat mohl jen ten s „mečem“, pak mohl hlasovat ten kdo vlastnil půdu, pak každý muž, teď každý člověk a časem si třeba společnost řekne opět o vládu „osvíceného tyrana“.
      Každopádně si skutečně myslím, že většina tehdejších žen to nevnímala jako útlak, ale spíše jako něco co jde mimo ně. Systém: „Já se starám o důležité věci, které na mě mají vliv každý den jako např. co uvařit a chlap ať si jde udělat takové prkotiny jako volby.

  2. Valné většině to snad bylo jedno. I v současné se většina žen o politiku moc nezajímá. Já osobně jsem u voleb nebyla. Stejně mezi těma šaškama koho volit. Možná svobodné.
    A muž když volil volil i za ženu.

  3. myslím že volbou politické strany určujeme kam se bude ubírat jak politická situace tak i životnípodmínky , podmínky v zaměstnání a pod. ano…..souhlasím že z 80% to jsou šašci trávící čas jen věčným slovním napadáním jeden druhého místo aby se starali o věci za které ˇje my daňoví poplatníci platíme,já jsem sama a jsem ráda že můžu volit,a nechat to na chlapech? nejsem si jistá jestli to je ten nejlepší nápad,je to jak dívat se jen na jednu stranu mince a nevědět jak vypadá ta druhá:-)

    1. Já netvrdím, že starší volební systémy, kde bylo volební právo selektivní, spasí svět. Já tvrdím, že u plotny ti to bude slušet více než u urny.)

      1. zajímalo by mě co na by tohle řekla Margaret Tchatcherová, nejlepší člověk co bydlel v Dowding streeet Nr. 10 od té doby, co sterý buldog odešel na odpočinek. A pokud by směli volit jenom ti s mečem… tak například moje sestřička by volila od čtrnácti…

        já mám takový dojem, že dost zaháněšů do kuchyní se žen nějakým způsobem bojí, tak proč se neseberou, když si myslím že žena něco nezvládne, jdu a udělám to sám, když si myslím že je to pro ženu moc těžké, jdu a udělám to sám, když si myslím, že je něco, třeba vojenská služba pánská záležitost, tak se jí nevyhýbám, jak je v našem národě dobrým zvykem…

        a když mě serou radikálové z obou stran zákopu, tak jdu na ryby.

        1. To že si myslím, že jsem na něco vhodnější a umím to lépe, pro mne není dostatečná motivace k činu. Nejsem Mesiáš, který chce svět zlepšit… jsem chlap který si hodlá život užívat.

          Jinak ikdyž mám rád ženy podřízené muži, tak dělit volební právo dle pohlaví považuji za již nevyhovující. IMHO by lepší bylo volební právo dle toho zda odvádím daně a nebo neodvádím daně. Či dle toho zda nevlastním nemovitost nebo ji vlastním.

  4. Na tenhle blog jsem narazila náhodou, když jsem dělala na práci o submisivitě. A tenhle článek mě zaujal… Je totiž vážně zajímavé, proč ženy tak dlouho nemohly volit? Bylo to proto, že vážně neměly ambice a nezajímalo je, co se děje okolo nich? Chtěly jenom „posloužit“ manžílkovi a co jim bylo po nějaké politice? Nebo to bylo tím, že ženy v té době prostě byly vychovávány k tomu, aby „sloužily“ mužům a respektovaly je? Já myslím, že to bude spíš tím… A tyhle trochu divné názory jim vtloukaly do hlavy maminky, co se bály manželů natolik, že se jim nehodlaly vzepřít. Jenže svět se vyvíjí a s ním i pohled na okolí.
    Já neříkám, že by ženy měly zastávat všechny důležité role a chlapi by měli sedět na zadcích a mlčet. Nesnáším padavky, co neumí „zkrotit“ vlastní ženu. Ale nikdo nemůže podceňovat ženy jenom proto, že jsme něžnější pohlaví, nemáme tolik síly a svalů. Krom toho, pro mě osobně by mohl být ten „Pán“, jak vy ho tady nazýváte jedině člověk, který by si se mnou uměl poradit i ve chvílích, kdy bych si tvrdošíjně stála na svém.
    Takže bych to uzavřela tak, že nebýt opravdu „submisivních“ žen, které jsou svým způsobem flegmatičky, mohli by „Pánové“, pověsit to svoje velení na hřebík:)

    1. Pán má být ten, který si s tebou dokáže poradit? A jakými prostředky? Přemlouváním? Cukrem? Bičem? Jaké prostředky jsou pro tebe košer?

      1. A jsme u toho… Je to o jedinečnosti a o tom, jak vás ten člověk zná. Nemůžu odpovídat na něco, na co neznám odpověď. A neznám ji z toho důvodu, že mi ji zatím nikdo nedal. Taky je zajímavé, že jsi z celého toho komentáře vytáhl jenom úryvek týkající se toho, jak vnímám „Pána“. Čímž jsme trochu odběhli od tématu a prozrazuje to fakt, že se podvědomě zaměřuješ na věci, které se tě přímo dotýkají. Původně jsme tady přece řešili volební právo žen, ne?:)

        1. Pro mě je minulost volebního práva pouze okrajovou perličkou.
          Mnohem více mě zajímají touhy a reálný život dnešních čubinek.
          P.S. Moje otázka se týkala tvých osobních představ o Pánovi pro tebe. Co vnímáš jako košer, bys tedy vědět mohla.-)

          1. Mohl, ale určitě by existovaly taky nějaké meze. Krom toho, pochybuju, že by se našel někdo, kdo by mi dokázal zavřít pusu:D Ale až někoho takového najdu, asi vážně začnu uvažovat o tom, že jsem submisivní

  5. Řekla bych, že to není až tak pozdě, když si uvědomím, kdy lidé vůbec začali mít právo něco volit.Jasně v Anglii to bylo dávno, ale třeba takové Rakouskouhersko, to století sem nebo tam, to už není takoví rozdíl.
    Navíc si myslím, že to že neměli právo volit neznamená, že se nepodíleli na dění v aktuálním životě, neboť, jak je známo, tak za každým úspěšným mužem stojí šikovná žena. A ony pokud chtěly, tak se zajisté prosadily, neboť „miláčku, pokud…, tak večer nic nebude!“ je někdy docela užitečná věta 😉

  6. Zajímavý přehled. Volební práva jsou ale jen třešnička na dortu. I když i to něco vypovídá o společnosti. Spíše mne zaráží ten překotný vývoj. Ať již způsobený tlakem feministek nebo zakuklených mužů-subů. :o)) Matriarchát se přirozeně a plynule přetransformoval a podřadil mužskému elementu (určitě ne kvůli sladkým či ostrým řečičkám o nutnosti zrovnoprávnění pohlaví a hlasování někde na sněmu). Nyní, v „moderní“ době, se pod rouškou umělé rovnoprávnosti úředně (až násilně) vše posouvá, v zájmu „pokroku a civilizace“, bez ohledu na přirozený vývoj, na většinové chování, na většinový zájem. Místo volnosti a práv se množí zákazy a příkazy atd., obalené sladkými nebo ostrými řečičkami. A nikdo neřeší, zda to není cesta zpět někam, kde už to bylo a odkud zas budeme čekat na přirozený plynulý vývoj…

Napsat komentář: Domča Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..