Trochu kultury.
Zajděte na výstavu do Rudolfina (7.6.–15.9. 2013). Řekl bych, že nemá cenu si názor dělat z pidi fotek dohledatelných na netu nebo z článků uměleckých teoretiků – to co vytváří Raqib Shaw se musí vidět pěkně ve velkém.
A pak dejte vědět, co ve vás vyvolali chtíče a brutality opičích amorků, otroků a otrokářů.
Zdravím,
včera jsme byli s přítelem na výstavě, moc děkuji za doporučení a taktéž doporučuji.
Obrazy, ač barevně velice výrazné, znázorňovaly zvířata v různých situacích během jejich života v přírodě anebo byly výjevy vyňaty z kontextu života v civilizaci (na svícnu atd.)
Zvířata (nejčastěji opice) byly většinou svázána a propojena mezi sebou. Jednalo se o provazy či o řetězy a občas bylo těžké poznat, pro jaký účel to bylo. Místy jsem nevěděla, jestli jsou všichni „členy“ či skupinou zajatců, anebo jestli mezi nimi funguje nějaká hierarchie submisivních jedinců, kdy jedno zvíře podléhá tomu nad ním atd. Zajímavé bylo, že spoutaní jedinci jakoby bojovali o své oproštění a nepřijali svůj osud podmíněných.
Výjevy doplňoval i neustálý boj o život s malbami krve a zápasu, neboli všudypřítomné nebezpečí, jak popisoval úvodní text o autorovi.
Výstavu určitě doporučuji nejen kvůli smyslu pro detail, stínování a zdobení kamínky, které k sobě i ladily v různých odstínech, ale i pro atmosféru světa, kdy silnější vítězí nad slabším kdykoliv a za jakýchkoliv okolností.