Otrocká smlouva, k čemu je?

Přemýšlím, kdo smlouvu více potřebuje. Subinka a nebo Pán?

Já osobně mám rád ten papír a slova na něm. Žádná slohová práce jen prosté: „Jsem otrokyně a Vy jste můj Pán“. Nic více není třeba. Žádný výpis práv a povinností. Žádné definování podmínek zániku. Vlastně ani žádná právní vymahatelnost. Pouze popsané postavení subinky.

Ale i bez smlouvy může být otrokyně majetkem, stačí co má v srdci. Dokonce i bez smlouvy mohu od kohokoliv vyžadovat submisivní chování. Je jedno zda patří mně, nikomu a nebo jinému. Svůj svět si zařizuji po svém a v něm je žena submisivní. Těžko pak budu tolerovat jiné chování. Pozastavuji se nad subinkami, které se zdůvodněním, že mi nepatří, čekají, že jim budu kdeco tolerovat. A samostatný případ jsou propuštěné subinky čekající úlevy. Propuštěním jen zanikne přednost používat sousloví můj Pán, ale Pán zůstává navždy.

Otrocká smlouva je tedy nádherný akt, ale Pánem jsem pro mnohé i bez ní.

8 odpovědí na “Otrocká smlouva, k čemu je?”

  1. Ahoj

    Docela dobře jsi ten princip filosofie a přístupu popsal.

    Dalo by se to definovat i na paralele se spoutanou a nespoutanou čubkou, kde pokud jde o skutečné postavení Pán-čubka, ani v jednom případě nemá čubka na výběr a poslouchá úplně stejně.

    Dobré dotknutí se hutného tématu cizích a bývalých čubek, které více než čubky připomínají zpravidla militantní feministky.

    Také zde nebude na škodu připomenout velké nedostatky v chování a přístupu většiny dominantů vůči sobě, kde nejčastěji chybí vzájemný respekt a určitá chlapská loajalita.
    Z čehož pak logicky pramení i chování mnoha rádoby subek, které nakonec vždy nějaký nadržený kvazi dominant za jejich špatné chování podrbe, což ženě potvrdí, že se chová dobře a ti ostatní jsou jen zakomplexovaní idioti, ačkoliv opak je pravdou (ona se chová katastroficky a drbající jsou zakomplexovaní idioti).

    Problematiku otrocké smlouvy bych viděl stejně otevřenou jako např. 24/7.
    Já říkám, že co dominant, který na to osobnostně i jinak má, to jeho forma 24/7 nebo Otrocké smlouvy.

    S pozdravem

    alien

    1. Kdo je správný a kdo zakomplexovaný skutečně bývá o úhlu pohledu. Každopádně já nečekám něco jako chlapskou loajalitu. Jen ať mi sub svádí… já si to s ní pak vyřídím.)
      Beru jako přirozené a svojí podstatou „čestné“, když chlap svádí či loví sub. Nečestná může být leda konkrétní praktika jako např. podvod, či prosté zneužití násilí.

  2. Na aliena taky člověk narazí všude, kde se potká se slovem dominance a submisivita. Musím říci, že otrokářův přístup je mi podstatně bližší než alienův.
    Už jsi čet? (nikoliv Mladý svět, ale alien.bloguje.cz).
    Snad by byla na místě omluva za to tykání, ale jakožto „rádobysubka“ dle alienovy klasifikace nemám důvod si na něco hrát.
    Chlapská loajalita když jde o ženské? Chlapi jsou přece lovci a konec konců je to vždycky na ženě, jestli kývne nebo ne, subinka nesubinka.

    1. Alien? Jistou temnou stránku budeme mít společnou – ale obal jiný. Každopádně na mě působí zahořkle. Nevím, zda je zahořklý a nebo to je jen póza.
      Omluva má smysl, když uděláš něco, čeho lituješ. A ne, když jen chceš, abych u tebe něco toleroval. A o hru tu nestojím. O ženskou pokoru, slušnost a poslušnost ano. Ta mi dělá dobře.

  3. Otázka oslovení Pána je vůbec taková zapeklitá. Tykat? Vykat? Angličtina vykání nezná vůbec. K Bohu se věřící obracejí tykáním. Na jednu stranu se dá říci, že tykání je vyhrazeno jen pro úzký okruh lidí a je emočně významnější, než vykání, které zahrnuje ten neznámý „zbytek“ světa. Na druhou stranu se vykání považuje za zdvořilostní konvenci. Mně osobně tykání Pánovi připadá jako znak důvěrnosti takového vztahu. Pána, který by ode mne žádal vykání, jsem zažila jen jednoho. A nebyl to ten „můj“…

    1. zapeklitý to je, zvlášť když se k tomu všemu ještě přidá virtuální svět…na chatu tykat, v diskusích pod zprávama většinou vykat…jakpak to asi bude na blogu zaměřeným na Ds? .))

    2. Je to tak zapeklité, že na to nemám obecné pravidlo. Jen v každé konkrétní situaci vím, co mi voní a co mi nevoní. Např. tady nestojím o naběhnutí známé s výkřikem „ahoooj, jak se ti vede?“ (klidně bych ji smazal) A to ikdyž s ní takto v reálu u piva rád podebatuji. U stejného piva s jinou osůbkou ukončím debatu jen z důvodu jejího tykání. A v té samé situaci je mi nejbližší moje otrokyňka, která to vše slyší a u toho piva mi vyká.

  4. Já tedy nevim, ale v životě by me nenapadlo Pánovi tykat. Je to pro mne neslušné a navíc by to dokazovalo ze si Pána dostatečně nevážím. Proto každému Pánovi, at je to Můj Pán či jiný Pán tak vždy vykam.

Napsat komentář: Trainer (alias Otrokář) Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..