Vyskočil na mě reálný případ muže, který mě zaujal.
„Přivazoval je jako psy, dával jim obojky a připoutával na řetěz, ale také je bil kovovým prutem… … usadil do auta, svázal, nasadil jí na hlavu pytel, na krk nasadil obojek, uvázal ji ve voze a odvezl … …Nasadil jí černé brýle a opět žádal orální uspokojení… „
Kurnik chlape, evidentně se ti líbí věci jako mně, ale proč si nedokážeš uvědomit, kde jsi přestřelil? Začátek se snahou najít si vhodný protějšek je fajn, ale tam jsi měl skončit. Pak už jen samé chyby a patříš do lochu:
- – Nabízet za to peníze není dobrý nápad. Košer je jediná možnost = protějšek to chce, protože to chce. To že chce/potřebuje peníze, není dobrá motivace.
- – Nechat si přivést třetí osobu a vše založit na rozhodnutí zprostředkovatele je alibistická hovadina.
- – Pak ten věk. Jít pod 18 je u těchto věcí nesmysl a i nad touto hranicí to je ošemetné – potřebuješ někoho, kdo to chce a ne kdo jen neumí správně vyhodnotit situaci.
- – Ano, jsou lidé, kteří chtějí jít až za hranu a chtějí, aby někdo překonal jejich NE, mám to rád, je to adrenalin, ale vždy existuje možnost, že to NE je skutečné. Nelze se vyvinit, že něco bylo dohodnuté, a celý ten průser jde na tvoji hlavu.
Ale jinak ano, jsem úchyl, cizí bezmoc se mi libí – arest.cz.