Toužím ovládat a nebrat ohledy. Vždy jsem měl pocit, že mé touhy jsou za hranicí většiny sub, které jsem potkal.
Mnohé jsem předem odmítl s pocitem, že mé realizované touhy jim jen ublíží. Jiné jsem vzal nakouknout do svého světa, ale nakonec měl pocit, že pár splněných snů bylo vykoupeno jejich „traumaty“. A tak jsem přibrzdil a pápá bylo logickým závěrem.
Touha nebrat ohledy.
Proč mi dnes čubka řekla: „Chci s Vámi dělat vše, ale nechci to mít kaženo pocitem, že se mi to musí líbit.“
Proč máš ten pocit? Nemusí se ti to líbit, já s tím žít dovedu. A ty?
„ale nakonec měl pocit, že pár splněných snů bylo vykoupeno jejich „traumaty“ “
Tohle by si zasloužilo trochu objasnit,jakými traumaty? Zmalovaný zadek asi nemáte na mysli:)
Bez upřesnění nějak nevím, co s tou úvahou…i když vypadá zajímavě.
K čemu to? Jde o přemítání nad interakcí osob. Vnější hodnocení, kdo je nebo není „hajzl“, není třeba.
To mne ani nenapadlo,přemítat o hajzlech. Spíš uvažuju, jestli i my neděláme podobnou chybu.
Na mě to působí poněkud těžkopádně. Snadno si pod tím představím zástup opuštěných subinek, které se i přes vnitřní odpor, daleko za svými hranicemi, snaží o udržení Vaší náklonnosti a možná i něco více. Jednoduše touží po spojení za cenu obyčejného hraní nikoliv skutečných tužeb.
Jako sub mi spíš vadí když dominant nedokáže žít s tím, že se mi něco nelíbí.
Přijde mi to jako slabost.